Nízké sebevědomí, izolace a odmítání školy. Takové jsou důsledky závislosti na videohrách

Desetitisíce australských teenagerů, stejně jako mnoho jejich vrstevníků po celém světě, se věnují videohrám na patologické úrovni, což v pokročilejších případech vede k dlouhodobému odmítání školní docházky, vyhrožování sebepoškozováním a agresi vůči členům rodiny, píše server ANSA.

Nová studie Macquarie University v Sydney dokumentuje, že nejzranitelnější mladí lidé, u nichž se rozvine porucha hraní internetových her (IGD), musí nejen bojovat se svými impulsy, ale také se cítí odloučeni od rodiny a bezmocní ve vnějším prostředí.

V rámci studie vědci zkoumali případy téměř 900 středoškoláků na střední škole v sociálně znevýhodněné oblasti. Kritéria závislosti na internetových hrách splňovalo 24 z nich: 14 mužů a 9 žen. Podle Wayna Warburtona, profesora vývojové psychologie, který studii vedl, se pravděpodobnost, že teenager bude mít klinické problémy s videohrami, zvyšuje s rizikovými faktory, mezi něž patří muž, nízké sebevědomí a pocit sociální izolace.

„Mezi rizikové faktory patří pocit, že nemáte nad svým okolím velkou kontrolu, že vám mnoho věcí nejde, pocit, že nemáte dobrý vztah s rodiči,“ píše Warburton na webových stránkách univerzity. Teenageři, kteří žijí připoutáni k videohrám, tak činí proto, že jim dávají něco, co jim v reálném životě chybí. Ve spojení, pokračuje odborník, člověk nachází svůj kmen a tráví čas s ostatními lidmi. Kromě toho je člověk kompetentní, tj. dobrý ve videohře, což kompenzuje nedostatky ve školních předmětech. Mladí lidé mají konečně kontrolu nad hrou, kterou hrají, a nad svým prostředím. Závislost na chování však lze řešit tím, že se zaměříme na rizikové faktory, jako je podpora sebedůvěry a řešení vztahových problémů, které vedou k sociální izolaci. Riziko se snižuje, pokud mají mladí lidé vyšší sebevědomí, lepší sociální vazby a silnější pouto s rodiči a vřelé rodinné prostředí, píše výzkumník.

Zdroj: ANSA.it