Nešťastný torpédoborec, který málem 2x zasáhl prezidenta Spojených států
V roce 1943 se prezident Franklin Roosevelt a americký ministr zahraničí Cordell Hull nalodili na bitevní loď USS Iowa spolu s předními představiteli americké armády během druhé světové války. Byli na klíčové a zvláštní misi setkat se svými spojeneckými protějšky v Káhiře a Teheránu. Mezi tyto vůdce patřil britský premiér Winston Churchill a diktátor Sovětského svazu Joseph Stalin, uvedl web Sofrep.
William D. Porter je torpédoborec pojmenovaný po stejnojmeném commodorovi abyl zařazen do služby především pro eskortní mise, které měly pomáhat velkým lodím dosáhnout cíle a chránit je před všudypřítomnou hrozbou ponorek. Měl doprovodit bitevní loď USS Iowa napříč Atlantickým oceánem na summit v Íránu. Shodou okolností byl na Iowě přítomen prezident USA a pár dalších vysoce postavených lidí z vlády, kteří se měli sejít na tajné schůzce se Stalinem a Churchillem. Porter byl ale jen jednou lodí z konvoje. Co by se tak mohlo pokazit? Potíže začaly už předtím, než loď vůbec vyplula z doku. Přesněji řečeno, někdo z posádky zapomněl zvednout kotvu až nahoru a zatímco pomalu vycouvávali z doku, táhli nedotaženou kotvu přes palubu sesterské lodi zakotvené o kousek vedle. Prostě si představte kus oceli táhnoucí se přes zábradlí, záchranné čluny a další věci stojící desetitisíce korun.
Dobrých 24 hodin po incidentu s kotvou se Porter zařadil mezi ostatní lodě v konvoji. Cesta napříč Atlantikem měla zabrat osm dní a vedla skrze vody, kde byla tehdy poměrně značná aktivita nepřátelských U-Boatů, což je označení používané pro válečné ponorky německého námořnictva, takže bylo třeba být neustále bdělý a často měnit kurz celého konvoje. Povinností torpédoborce v bojové situaci bylo aktivní vyhledání nepřátelské ponorky a její následné zničení za pomoci hlubinných náloží (velká explozivní zařízení shazovaná pod vodu). Proto, během jednoho cvičení měl Porter vypustit falešnou nálož, aby se námořníci pocvičili.
Ano, géniové na torpédoborci pravděpodobně nepochopili, že nálož nemá být stále aktivní na palubě, ale že se má odjišťovat až během bojové akce před shozem do vody. Jednoho krásného dne jim jedna nálož z paluby vypadla do oceánu, prakticky kousek od bitevní lodě Iowa, potažmo kousek od prezidenta USA. A pak explodovala. Je snadné si představit, jak sonary na všech lodích začaly okamžitě pípat jako zběsilé, protože prostě bylo něco ve vodě. Zatímco se ostatní lodě snažily nahánět neexistující ponorku a přitom prováděly únikové manévry, velitelé jistě dumali o tom, kde sakra špioni Osy získaly informace o prezidentovi na cestě do Íránu. Když celá akce vrcholila a všichni měli nervy natažené jako špagáty, přišla zpráva z Portera, že to byla jejich chyba. Měli docela štěstí, nálož se potopila docela hluboko než explodovala, takže nedošlo k nedobrovolnému odtržení zádě.
Aby toho nebylo málo, o něco později poměrně nepříjemná vlna zasáhla loď, strhla jednoho námořníka vstříc smrti ve vodě a zaplavila místnost s bojlery, což způsobilo ztrátu energie, díky které se loď zpozdila za celou eskadrou. Leckdo by už pravděpodobně s hanbou stáhl ocas a obrátil se zpět směrem k domovskému přístavu, ale to neplatilo pro tvrďáky z Portera. A neudělali to ani potom, co šéf konvoje, admirál Ernest King, odmítl číst další zprávy o problémech z torpédoborce a nařídil kapitánovi Walterovi, aby si dal loď do pořádku. Walter prý přísahal, že zlepší výkon své lodě a posádky, což se samozřejmě nestalo.
Touhle dobou byli skoro všichni ve flotile docela sklíčeni, tak prezident samotný vzal iniciativu do svých rukou a požádal posádku Iowy o demonstraci obranných schopností lodě v případě, že by se je někdo pokusil napadnout ze vzduchu. Celé to mělo vypadat tak, že z bitevní lodě měly vzlétnout balóny, které pak sloužily jako cvičné cíle pro protiletadlovou obranu. Vše šlo jako po másle, dokud se balóny nedostaly nad Portera a někdo (kapitán Walter) to považoval za jakési vykoupení. Byla nařízena palba na jakýkoli cíl, který Iowa netrefila. Doteď dobrý. Pak ale opět někoho napadlo, že by se mohlo nacvičit vypouštění torpéd. Někdo vykřikl: „Odpalte jedničku!“ a první torpédo bylo jakoby vypuštěno. „Odpalte dvojku!“ a druhé torpédo bylo jakoby vypuštěno. „Odpalte trojku!“ a posádka zaslechla syčivý zvuk unikajícího vzduchu. Všichni na lodi s hrůzou pozorovali jak torpédo opustilo tubu a vytvořilo jasně viditelnou dráhu, která mířila na bitevní loď Iowa a tím i na prezidenta Spojených států.
Celá mise konvoje byla tajná, nikdo nevěděl, že prezident na loď nastoupí, dokud nebyl na palubě. Přece jen, byla válka. Všechno mohlo být sabotováno, stačilo jedno slovo ke špatným uším. Přesně proto celý konvoj zachovával rádiový klid. Existují události, které umožňují porušit rádiový klid. Člověk by si myslel, že torpédo mířící k lodi prezidenta, by mohla být jedna z těch událostí. Rádiový klid pro ně pravděpodobně znamenal více než život jejich prezidenta, takže místo rádia použili světelné signály k varováni Iowy před příchozím torpédem. A i to se jim podařilo pokazit. Signalista správně ukázal, že ve vodě je torpédo, a že míří k lodi, ale ukázal, že míří z druhé strany. Signalista si uvědomil svou chybu a zkusil to znovu. Tentokrát překvapeným námořníkům z Iowy ukázal, že Porter zařadí plný zpětný chod.
O chvíli později někoho napadlo, že by mohl porušit rádiový klid a nařídil Iowě provést rychlý obrat vpravo. Po chvíli dohadování, Iowa uposlechla. Kdo by si myslel, že prezident panikařil, ač čelil tváří v tvář smrti. Roosevelt pouze požádal o převezení k zábradlí, aby mohl sledovat akci s torpédem na vlastní oči. Jeho ochranka si nachystala zbraně, aby mohla případně zahájit palbu na příchozí torpédo. Díky ostrému obratu ale torpédo loď naštěstí minulo.
Přesto to byla poslední kapka, Admirál King nařídil Porterovi opustit konvoj. Posádka poslechla příkaz a loď odplula na Bermudy, kde čekali mariňáci se zatykačem. Na celou posádku. To bylo poprvé v historii námořnictva, co byla zadržena celá posádka lodě. Jsou horší místa, kde skončit, než jsou Bermudy a po zodpovězení všech otázek dostal kapitán a několik důstojníků lodi jako trest službu na pevnině. Mohli dopadnout mnohem hůře. Muž, co zapomněl zajistit osudové torpédo, nafasoval nucené práce, ačkoli ho později omilostnil samotný Roosevelt.
Zdroj: sofrep.com militaryrange.com