Nejbohatší lidé světa nejsou ti nejchytřejší. Inteligence ale pomáhá dostat se k penězům, tvrdí studie

Mnoho lidí se domnívá, že 10 procent nejbohatších lidí světa musí být výrazně chytřejších nebo pracovitějších než lidé, kteří jsou méně bohatí než oni. To je obzvláště rozšířené mezi názory některých koučů, kdy někteří hledají u miliardářů vodítko ve všech oblastech života. Jsou však skutečně inteligentnější než my ostatní? Odpověď našla nová studie, jak informuje server IFL Science.

Pokud bychom měli být struční, odpověď zní ne: elita je ve skutečnosti stejná jako my, pokud jde o inteligenci. Existuje určitá korelace mezi úspěchem a inteligencí, než se dostanete do první ligy. Podle studie, které se zúčastnilo téměř 60 000 mužů, existuje silný vztah mezi inteligencí a platem, dokud nedosáhne jeho výše zhruba milion a půl ročně. V tu chvíli se korelace stává téměř zanedbatelnou. Zajímavé je, že ti, kteří patří k 1 procentu nejbohatších, jsou potenciálně méně inteligentní než ti, kteří jsou za nimi. To naznačuje, že opravdu velký úspěch může být způsoben něčím úplně jiným, než intligencí.

V minulosti odborná literatura spojovala inteligenci s ekonomickým úspěchem, ale nezohledňovala další schopnosti nejlépe vydělávajících lidí. Výzkumníci se to snažili prozkoumat na základě údajů získaných od švédských vojenských branců. Vědci měli dispozici jejich kognitivní skóre a informace o jejich práci. Celkem bylo sledováno téměř 59 400 mužů ve věku kolem 40 let s využitím údajů o trhu práce za 11 let a řady výsledků kognitivních, fyzických a psychologických testů, které jim byly provedeny v mladším věku při odvodu do armády. Tyto testy byly porovnány s jejich mzdami a „prestiží“ zaměstnání ve věku 35-45 let a hledaly se případné souvislosti.

Výsledky ukázaly očekávaný nárůst mezd a prestiže s rostoucími kognitivními schopnostmi, ale poté, co se mzdy dostaly na horní hranici kolem zmíněných 1,5 milionu korun ročně, došlo k jejich vyrovnání. Vědci také zjistili, že horní 1 procento dosáhlo v testech kognitivních schopností o něco horších výsledků než lidé v příjmové hladině pod nimi.

To naznačuje, že vyšší inteligence sice může pomoci posunout člověka do vyšších kategorií, ale pokud jde o konečný peněžní úspěch, pravděpodobně nehraje velkou roli a ti, kteří vydělávají extrémně vysoké platy, mohou být ve skutečnosti méně chytří.

Je ale potřeba i tuto novou studii brát s rezervou, byť stojí na solidních datech. Některé starší vědecké práce vycházely z jednoduchého faktu, že vše v životě je vlastně jen o štěstí, jak píše serer New York Times. Studie například ukázaly, že vědci s příjmením začínajícím písmenem na začátku abecedy mají větší šanci získat místo na nejlepších univerzitních katedrách, lidé se snadno vyslovitelným jménem jsou hodnoceni pozitivněji než ti, kteří ho nemají, a měsíc narození může dokonce ovlivnit vaše šance stát se generálním ředitelem.

Zdroje: iflscience.com, newyorktimes.com