Mimozemšťané na Europě? Nová data o Jupiterově měsíci jsou dobrou zprávou pro hledače života mimo Zemi
Zmrzlý svět měsíce Europa se dlouho drží na předních příčkách seznamu míst, kde se hledá mimozemský život. Jeho nalezení by mohlo být snazší, než jsme si mysleli, uvádí web CNet.
Jupiterův měsíc Europa ukrývá rozsáhlý oceán, který by mohl udržet život, ale pravděpodobně leží pod ledovým krunýřem silným několik kilometrů, což ztěžuje možnosti jeho dosažení. Data sesbíraná v Grónsku však nyní naznačují, že voda může být i těsně pod povrchem Europy.
Zmrzlá krajina je pokryta dvojitými ledovými hřebeny, které tvoří tvar podobný písmenu „M“, a táhnou se až stovky kilometrů. Tyto dvojité hřebeny se tyčí do výšky až 305 metrů a uprostřed jsou od sebe odděleny téměř kilometr širokým korytem.
Útvary dvojitých hřbetů jsou na povrchu Europy všudypřítomné. Téměř od chvíle, kdy je v 90. letech 20. století poprvé spatřila sonda Galileo, vědci vyslovují hypotézy o tom, jaké síly je mohly vytvořit. Navrhují možnosti od „ledových klínů“ vytvořených v průběhu času až po kryovulkanismus (podobný běžnému vulkanismu, ale s vodou a extrémním chladem namísto magmatu a extrémního tepla).
Foto: NASA / Unsplash
Jedna z myšlenek tvrdí, že voda může být ve skutečnosti blíže povrchu Europy, než se původně předpokládalo a může být zodpovědná za vytvoření charakteristických dvojitých hřbetů. Nový výzkum naznačuje, že toto vysvětlení je obzvláště nadějné, protože takto vznikají velmi podobné hřbety i na Zemi, a to v Grónsku.
„V Grónsku se tento dvojitý hřbet vytvořil v místě, kde voda z povrchových jezer a potoků často odtéká do blízkosti povrchu a znovu zamrzá,“ uvedl v prohlášení doktorand Riley Culberg ze Stanfordovy univerzity.
Europa je také známá tím, že se zde nacházejí obří gejzíry, které někdy vystřikují vodní páru do vesmíru. Pochopení tohoto fenoménu může vysvětlit i jeho záhady zmíněného měsíce.
„Děláme mnohem větší krok k pochopení toho, jaké procesy vlastně ovládají fyziku a dynamiku ledového pláště Europy,“ řekl spoluautor studie Gregor Steinbrügge, nyní planetární vědec v NASA.
Ke skutečnému prověření domněnky, že se voda na Europě může nacházet těsně pod povrchem, dojde, až se mise NASA Europa Clipper dostane k Europě blíže než kdykoli předtím. Robotická sonda má odstartovat již v roce 2024 a k Jupiteru dorazí v roce 2030.
Teprve pak snad uvidíme, zda se v zamrzlé vodě skrývají živé mimozemské organismy.
Zdroj: cnet.com