Lenochod je nejpomalejší savec na planetě. Video ukazuje, jak těžké je pro něj přejít silnici

Když uslyšíte o lenochodovi, automaticky se vám vybaví tvor, který zvažuje každý svůj pohyb. Vůbec to ale neznamená, že je nudný. Ve skutečnosti jsou lenochodi jedni z nejextrémnějších zvířat na planetě, a to nejen pro svou rychlost. Výčet zvláštností tohoto specifického živočicha přináší server Businessinsider.

Lenochodi jsou opravdu extrémně pomalí. Jejich maximální rychlost je pouhých 0,25 km/h, což z nich dělá nejpomalejší savce na planetě. Je to především proto, že lenochodi přišli již před 60 miliony lety o zrak a jsou téměř slepí. A když nic nevidíte, těžko asi můžete běhat.

Pomalý pohyb může znít jako přítěž, ale má to ve skutečnosti také své výhody. Rozvážnost šetří lenochodům například obrovské množství energie. Spotřebují asi o 90 % energie méně než průměrný savec, což je životně důležité vzhledem k tomu, že jejich strava se skládá z nízkoenergetických svačinek. Rychlost pohybu lenochoda vtipně ilustruje home video, které zaznamenává snahu lenochoda přejít přes silnici.

Pomalost také lenochodům pomáhá vyhnout se odhalení. Jsou totiž tak pomalí, že je predátoři prostě nevnímají. Například jaguáři a orli totiž využívají k registraci obětí právě jejich pohyb. Další výhodou v oblasti ochrany proti dravcům jsou vzácné přídavné krční obratle, díky kterým může lenochod tříprstý otáčet hlavou o 270 stupňů. To mu umožňuje vycítit přicházející predátory téměř z jakéhokoli směru.

Jak je známo, lenochodi spí, páří se, a dokonce i rodí na větvi stromu, většinu času zavěšeni hlavou dolů. I tento neobvyklý způsob života vyžaduje docela extrémní přizpůsobení. V rukou mají speciální šlachy, které se jim zafixují a spolu s dlouhými nehty, připomínajícími háčky, jim umožňují snadné trvalé zavěšení. Proti přílivu krve do hlavy, který je vzhledem k poloze hlavou dolu logický, napomáhají lenochodům ventily, které zastavují hromadění krve v hlavě.

Lenochodi sice žijí téměř pořád na stromě, přece jen ale zhruba jednou týdně slézají na zem. Důvod je úsměvný – musí totiž na záchod. Těžko předpovídat, zda jsou si vědomi nebezpečí, které jim hrozí. 60 % úmrtí lenochodů způsobených predátory se totiž stane právě při vykonávání potřeby. Zajímavé také je, že lenochodi mohou při každém vyměšování ztratit neuvěřitelných 30 % své tělesné hmotnosti.

• 

Jejich rituální vyměšovací akce s sebou ale nenese pouze riziko, ale může přinést i prospěch. Lenochod je samotář a moc daleko se nevydává. Přece jen ale touží po nějaké té společnosti a taky po rodině. Když pod stromem zůstane hromádka, je plná feromonů a funguje jako pachový signál. A právě díky těmto signálům se mohou dva lenochodi potkat. My ale budeme raději používat seznamovací weby nebo budeme spoléhat na náhodná setkání.

Pro lenochody je výrazně specifický také jejich drsný kožich. Lenochodi totiž žijí v deštném pralese a díky tomu jsou často mokří. Právě vlhkost v kombinaci s teplem vytváří ideální prostředí pro růst řas. Zelená barva srsti přináší další výhodu v oblasti maskování proti šelmám. Nejsou to však jen řasy, které lenochodí kožešina hostí. Najdete tu také brouky, šváby a jistý druh můry, který se nevyskytuje nikde jinde na světě. Lenochodí srst má svůj jedinečný a nenapodobitelný ekosystém.

Zajímavostí je, že vcelku nedávno bylo prokázáno, že houby v srsti lenochodů mají schopnost úspěšně bojovat proti buňkám rakoviny prsu a proti malárii. Výčet výše zmíněných vlastností lenochoda možná leckoho přesvědčil, že tento specifický živočich není vůbec nudný, a že stojí za to se jím zabývat.

Zdroj: businessinsider.com