Které země a města zaniknou v důsledku stoupající hladiny moří? Může to být relativně brzy

Podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru se rychlost stoupání mořské hladiny více než zdvojnásobila. Data mluví jasnou řečí. V průběhu 20. století se hladiny moře zvedaly o 1,4 milimetru a v letech 2006 až 2015 o 3,6 milimetru za rok, píše se na serveru Livescience.

Odborníci předpovídají, že do začátku 22. století hladina moří pravděpodobně stoupne nejméně o 30 centimetrů nad úroveň z roku 2000. Závěry Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu jsou ještě dramatičtější. Tento úřad odhaduje nárust výšky mořské hladiny o 40 a 63 centimetrů. Podle odborné vědecké studie by mohlo být do roku 2100 zvýšením mořských hladin přímo postiženo až 250 milionů lidí na všech kontinentech.

V souvislosti s varováním odborníků se nabízí otázka, kterých zemí se tento jev bude nejvíce týkat a také, zda je ještě možné pro odvrácení katastrofického scénáře ještě něco udělat. „To, zda města nebo státy zaniknou, závisí na tom, zda jako lidé děláme něco proti této hrozbě,“ říká Gerd Masselink, profesor pobřežní geomorfologie na univerzitě v Plymouthu ve Velké Británii. „Například většina Nizozemska je již pod úrovní mořské hladiny již nyní, ale nezmizí, protože Nizozemci budují a udržují pobřežní obranu,“ dodává vědec.

• 

Které země tedy budou nejvíce postiženy

Maledivy v Indickém oceánu jsou tvořeny 1 200 malými korálovými ostrovy, na nichž žije přibližně 540 000 lidí. S průměrnou nadmořskou výškou pouhý 1 metr jde o nejvíce ploché místo na Zemi. Pokud se hladina moře zvýší o pouhých 45 centimetrů, ztratí Maledivy do roku 2100 přibližně 77 % své rozlohy. Další zemí s extrémně nízkou průměrnou nadmořskou výškou (1,8 m) je Kiribati. Tento malý ostrov v srdci Tichého oceánu s téměř 120 000 obyvateli by mohl přijít o dvě třetiny své půdy, pokud hladina moře stoupne o 1 metr.

Podle studie z roku 2016 vedlo zvyšování hladiny moře k zániku nejméně pěti ostrovů s vegetačními útesy, které byly dříve součástí Šalamounových ostrovů, přičemž dalších šest ostrovů zažívá vážný ústup pobřeží. Tyto tichomořské ostrovy, ačkoli jsou velmi ohroženy, mají naštěstí relativně malou populaci.

Mezi země, v nichž bude potenciálně postiženo nejvíce lidí, je Čína, kde 43 milionů obyvatel žije v nejistých pobřežních lokalitách. Mezi další země, které budou čelit velkým problémům spojeným se stoupající hladinou moří, patří Bangladéš, kde bude do roku 2100 ohroženo 32 milionů lidí a také Indie s 27 miliony perspektivně zasažených obyvatel.

Ačkoli se tedy různé země světa do konce století na vlastní kůži setkají s důsledky stoupající hladiny moří a postiženo bude mnoho milionů lidí, nezdá se pravděpodobné, že do roku 2100 zcela zaniknou. Pokud se ale tendence zvedání moří nezastaví, bude to jen otázkou času.

• 

Kterých konkrétních měst se nejistá budoucnost týká

Jedním z nejzřetelnějších příkladů, kde nejen stoupající hladina moře způsobuje značné problémy v reálném světě, je Jakarta, hlavní město Indonésie. Toto město, kde žije přibližně 10 milionů obyvatel, bylo označeno za „nejrychleji se potápějící město na světě“. Kromě stoupající hladiny oceánu se tato metropole každoročně propadá o 5 až 10 centimetrů v důsledku „nadměrného odtoku podzemních vod“. Podle Světového ekonomického fóra může být do roku 2050 velká část Jakarty pod vodou. Jakartu, jako hlavní město Indonésie, nahradí Nusantara, město, které bude brzy postaveno na východním pobřeží Bornea 2 000 km od Jakarty.

Jakarta však zdaleka není jediným městem s nejistou budoucností. Podle Světového ekonomického fóra by do roku 2100 mohly být zcela utopeny, či z velké části zaplaveny, také bangladéšská Dháka (22,4 milionu obyvatel), nigerijský Lagos (15,3 milionu obyvatel) a thajský Bangkok (9 milionů obyvatel).

Zvyšující se hladina moří bude mít pravděpodobně velký dopad i na Spojené státy. Podle výzkumů je nejvíce ohroženým městem v USA New York. Aktuální studie uvádí, že do roku 2050 bude téměř půl milionu obyvatel New Yorku žít na ohroženém území. Z hlediska náchylnosti k záplavám je už dnes také jisté, že dalším americkým nejzasaženějším státem bude Florida. Z 50 ohrožených amerických měst, je jich na Floridě 36.

• 

Jsou města a státy odsouzeny k zániku, nebo je lze zachránit?

Zatímco země, jako jsou Spojené státy, mohou investovat do projektů na ochranu pobřeží – a mají možnost učit se metodou pokusů a omylů – většina rozvojových zemí si stejný luxus dovolit nemůže. Ve srovnání se zeměmi, jako je Nizozemsko a Spojené státy, pokud jde o finanční vliv na realizaci takových projektů, není v tak šťastné pozici například Bangladéš.

Závěrem tedy lze říct, že klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, zda město nebo země zaniknou, nemusí být nutně rychlost zvyšování mořské hladiny, ale spíše schopnost města nebo země tento problém řešit výstavbou dlouhodobé ochrany. Jednoduše řečeno, nízko položená, ale politicky stabilní a prosperující země může být v pořádku ještě několik desetiletí, ale nestabilní a chudá země nebude zkrátka schopna moře na uzdě udržet.

Zdroj: livescience.com