Kdyby se Země otáčela opačným směrem, Slunce by vycházelo na západě. Co ještě by se změnilo?

Pokud by se Země otáčela opačným směrem, nastala by změna v atmosférických a oceánských proudech. Ačkoli by se průměrná globální teplota dramaticky nezměnila, hlavní oceánské proudy by se přesunuly z Atlantiku do Pacifiku, což by zásadně změnilo klima na různých místech planety, uvádí se na webu Sciencefocus.

Pokud byste se postavili na rovník, budete se pohybovat rychlostí 1670 kilometrů za hodinu – tedy rychleji než zvuk. Vy ale tuto rychlost samozřejmě neucítíte. Tak rychle se totiž otáčí Země kolem své osy od západu k východu. Tato rotace je z velké části zodpovědná za rozmístění všech pouští, lesů a bažin na planetě. Co by se stalo, kdyby se Země otáčela opačným směrem?

Výsledkem by bylo, že v Africe a Eurasii by zmizela asi čtvrtina všech pouští a nahradily by je lesy nebo travnaté plochy. Povodí Amazonky by se stalo vyprahlou pustinou, ruské stepi by byly pozitivně oživeny, severozápadní Evropa by trpěla extrémně krutými zimami a atlantický mořský led by měl mnohem větší rozsah směrem na jih. I když by se to dalo přežít, pravděpodobně byste své konkrétní místo na planetě nepoznali.

Změny v celkovém rozložení srážek by proměnily například africkou poušť Sahara v oázu. Podle jedné z vědeckých simulací by se rozloha pouští na světě zmenšila ze 42 milionů kilometrů čtverečních na 31 milionů. Vznikly by nové rostliny, které by pohlcovaly více oxidu uhličitého z atmosféry, což by potenciálně mohlo kompenzovat extrémní oteplování způsobené změnou klimatu.

Otočení rotace Země by se tedy s největší pravděpodobností dalo přežít. Řečeno s nadhledem, jen bychom si napříč světadíly museli vyměnit šatníky. S otočením zemské rotace a s výměnou západu za východ by zajisté nastaly změny také v rétorice politiků. Například ruský prezident Putin by ve svých projevech kritizoval kapitalistický východ.

Zdroj: sciencefocus.com