Je Černobyl nebezpečný ještě dnes? Odborníci provádí nové výzkumy

Nebezpečí zde však nepředstavuje koronavirus. I 35 let po havárii reaktoru v kdysi sovětské jaderné elektrárně jsou stále radioaktivní prachové částice, napsal server World Nuclear.

Ve výzkumu pomáhaly i vrtulníky

Němečtí odborníci se proto vydali na sever Ukrajiny, aby společně s kolegy na místě vypracovali novou mapu radiační zátěže. První výsledky ukazují, že nebezpečí ještě nezmizelo. Dva vrtulníky německé spolkové policie jsou ve službě čtyři až šest hodin denně. Na palubě jsou měřicí systémy o hmotnosti přibližně 200 kilogramů. „Pomocí vrtulníků získáme přehled a poté provedeme podrobnější měření na zemi,“ vysvětluje Christopher Strobl ze Spolkového úřadu pro radiační ochranu.

Rozsáhlé oblasti jsou stále zamořené radiací

26.4.1986 explodoval po nezdařeném experimentu čtvrtý reaktor tehdejší sovětské jaderné elektrárny Černobyl. Nehoda, k níž došlo 100 kilometrů severně od ukrajinského hlavního města Kyjeva, je považována za největší jadernou katastrofu v oblasti jaderné energie. Zemřely tisíce lidí. Stovky tisíc lidí byly nuceně přesídleny a dodnes jsou kontaminovány rozsáhlé oblasti půdy v bývalých sovětských republikách Ukrajině, Bělorusku a Rusku.

Vrtulníky nesmějí létat přímo nad reaktorem s ocelovým pláštěm, který stál přibližně dvě miliardy eur a byl slavnostně spuštěn v roce 2016. Riziko možné havárie je pro ukrajinské úřady příliš velké. Výsledky měření tedy poskytují drony ukrajinské státní společnosti Ekozentr.

• 

Vzorky půdy poskytly informace o situaci

V rámci již třetí mise v ukrajinské uzavřené zóně o rozloze 2600 km2 se měření neprovádí pouze vrtulníkem. Mobilní týmy složené z pracovníků civilní ochrany západoukrajinské jaderné elektrárny Rivne a německého Spolkového úřadu pro radiační ochranu pracují na 200 měřicích místech v terénu.

„Všechna měřicí místa jsou vzájemně propojena silnicemi, takže se k nim dá dojet vozidlem,“ vysvětluje Daniel Esch ze Spolkového úřadu pro radiační ochranu. Při tomto procesu se odebírají vzorky z hloubky 15 cm ručním vrtákem, které se následně rozdělí do 2,5 cm vrstev. Ještě předtím však bylo třeba objasnit, zda se jedná o nezpracovanou půdu, protože tehdejší sovětské úřady nechaly po jaderné katastrofě rozorat obrovské plochy půdy.

Čím hlouběji je cesium v půdě, tím těžší je zjistit přesný výsledek zamoření. Vyhodnocení okamžitě provede místní laboratoř v Černobylu.

Vláda chce oblast opět aktivně využívat

Oblast, která byla vyhlášena biosférickou rezervací už není zcela opuštěná. „Naším cílem je dnes přeměnit vyloučenou zónu jako území odcizení v území znovuzrození,“ řekl na jaře prezident Volodymyr Selenskyj. V roce 2018 byla vedle jaderné ruiny postavena první solární elektrárna o výkonu jednoho megawattu. Další budou následovat. Takový je plán. Žijí zde lidé, zakládají se zde rodiny, rodí se zde děti a cestu zpět nacházejí ohrožené druhy zvířat.

• 

Černobyl cílem turistů

Černobylská uzavřená zóna je však nyní známější jako cíl turistů. „Dejte si dávku adrenalinu,“ hlásají organizátoři výletu do havarovaného reaktoru a města duchů Prypyat. Rok 2019 byl zatím vrcholem, kdy se v zóně vystřídalo více než 120 000 turistů.

Kvůli pandemii se jejich počet v loňském roce výrazně snížil. Nyní však do zakázané zóny opět přijíždějí desítky převážně západních návštěvníků. Dokonce i závodní jídelna nabízí suvenýry a prohlídky v němčině, polštině a angličtině.

Turisté se však nemohou pohybovat bez překážek. Silnice do Prypjati a k bývalé elektrárně v uzavřené zóně jsou nyní pravidelně na několik hodin uzavřeny. Důvodem je převoz jaderného odpadu z úložiště vyhořelých palivových tyčí ze tří vyřazených jaderných reaktorů sovětské konstrukce do nového suchého úložiště, které bylo vybudováno z evropských fondů.

Zdroj: Worldnuclear.org., popularmechanics.com