Jaký bude náš život v blízké budoucnosti? Významní lidé uvádí, čeho budeme svědky

Vidět do budoucnosti zatím neumíme, ale na základě vývoje světa v posledních desetiletích jsme schopni ji alespoň nastínit. Konkrétnější představu nabízí například suncorp.com.au. V roce 1995 jsme byli v počátcích internetu, naše počítače byly robustní a poháněl je systém Windows 95. Neexistovaly dotykové telefony ani ploché televizory a lidé se smáli představě o čtení elektronických knih. Domácí filmy jsme si pouštěli na videorekordéru z velké mechanické kazety, která obsahovala širokou navinutou pásku.

Jaký bude náš svět v roce 2035? Jaká budoucnost čeká potraviny, které jíme, technologie, které používáme, a domy, ve kterých žijeme? Bylo by lákavé vytasit se s s představou potravinových pilulek, létajících aut a základen na Měsíci, ale jak se zatím zdá, realita bude pravděpodobně méně vzrušující. Svět v roce 2035 bude asi hodně podobný tomu dnešnímu, jen bude chytřejší a automatičtější. Některých inovací si možná ani nevšimneme, zatímco jiné navždy změní náš život.

Budoucnost potravin

Ray Kurzweil ze společnosti Google ohledně budoucnosti potravin říká: „Příští velkou potravinovou revolucí bude vertikální zemědělství, kdy budeme pěstovat potraviny ve vertikálních budovách řízených umělou inteligencí, nikoli na horizontální půdě“.  K této změně již reálně dochází. Například Green Spirit Farms pěstuje kapustu, špenát a další zeleninu pod LED světly ve staré továrně na plasty nedaleko Chicaga.

Vertikální zemědělství, geneticky modifikované plodiny a syntetické maso budou reakcí na rostoucí potřebu větší efektivity potravin, protože populace stále roste. Všichni si však také neochotně uvědomíme, že potřebujeme lepší stravu, která bude více založená na rostlinách a méně závislá na zpracovaných potravinách. Tedy i méně masa. Mohli bychom dokonce mnohem častěji jíst hmyz. V některých částech Asie je již nyní oblíbený, je bohatý na bílkoviny, má nízký obsah tuku a je dobrým zdrojem vápníku.

Budoucnost lásky

Internet navždy změnil způsob, jakým se lidé seznamují a zamilovávají. Online seznamky a služby založené na lokalizaci, jako jsou Vine, Snapchat a Grindr, otevřely možnosti, které lidem umožňují hledat i mimo okruh svých nejbližších přátel a spolupracovníků. Stáváme se nezávislejšími a méně omezovanými starými společenskými normami. To bude mít dopad na vztahy, které navazujeme. Méně lidí se bude rozhodovat pro tradiční manželství, poroste počet neoficiálních partnerských svazků a více lidí zůstane déle, ne-li navždy, svobodných.

Dr. Helen Fisherová, vedoucí výzkumná pracovnice Kinseyho institutu pro výzkum sexu, pohlaví a reprodukce a poradkyně seznamovacího webu Match.com, se podělila o svůj názor: „Nezadaní přicházejí s prodlouženou fází namlouvání, která předchází závazku. Díky dlouhým známostem při společném bydlení poznávají partnera dlouho předtím, než se vezmou. Svatba byla dříve začátkem celoživotního partnerství, nyní se mnohdy stává jeho koncem“.

O lásku ale nebude nouze ani v daleké budoucnosti. Máme v sobě totiž zakódovanou neuhasitelnou a prvotní lidskou touhu milovat. Tato touha se s největší pravděpodobností vyvinula před více než čtyřmi miliony let a e-mail ani počítače ji nevymýtí.

Budoucnost práce

Automatizace pravděpodobně způsobí, že některá zaměstnání budou nadbytečná. Taxikáře možná nahradí samořídící auta, recepční nahradí roboti, lékaře překonají algoritmy, které se mohou připojit k rozsáhlým lékařským databázím a cestovní kanceláře zlikvidují webové služby pro plánování cest a rezervaci letenek. Dokonce i spisovatelé jsou ohroženi společnostmi, jako je Narrative Science, která v současné době využívá umělou inteligenci k automatizaci tvorby sportovních zpráv a informací z oboru financí.

Samozřejmě ale vzniknou i nová pracovní místa: počítačový inženýr/mechanik, který bude opravovatí samořídící taxíky, programátoři, mapovači genomu a bioinženýři, průvodci po vesmíru a vertikální zemědělci. Technologie budou i nadále zasahovat do podnikání. Budou rušit pracovní místa, ale také vytvářet nové profese, které si zatím nedokážeme ani představit. Zdá se být téměř jisté, že produktivita se již nebude měřit délkou sezení u stolu, ale výkonem. Nebude existovat žádná práce od devíti do pěti a žádná práce na celý život.

Budoucnost zdraví

Vzhledem k velkým výdajům na chod nemocnic se předpokládá mnohem větší snaha se bez nich obejít. Do popředí se pravděpodobně dostane prevence. Získáme větší kontrolu nad informacemi o našem zdraví, a to pomocí biosenzorů pro vlastní monitorování a chytrých hodinek, které budou průběžně shromažďovat údaje o kondici. Webové aplikace budou tyto údaje zpracovávat a synchronizovat s elektronickými zdravotními záznamy. Na základě těchto údajů bude vytvořen model vašeho celkového zdravotního stavu a na jeho základě bude možno předvídat budoucí problémy. Díky tomu, že budou pacienti včas varováni, budou moci včas jednat a změnit životní návyky nebo užívat léky přizpůsobené jejich individuální DNA.

Mapování genomu povede k personalizovaným lékům a náhradním orgánům, vytištěným na 3D tiskárně. K tomu všemu se bude využívat technologie sanitních dronů bez řidiče.  Novozélandská společnost Martin Jetpack již takový koncept vyvinula.

Budoucnost technologií

Technologie jsou základem všeho – jídla, zdraví, vztahů i práce. Míříme do budoucnosti, kde zdokonalené technologie umožní lepší elektromobily, osobní létající stroje, dopravní systémy Hyperloop, soukromou vesmírnou turistiku a doručovací služby dronů. Pravděpodobně budeme nosit na kůži fitness senzory ve stylu náramků Band Aid, nabíjet svá zařízení pomocí bezdrátové energie a budeme mít k dispozici virtuální asistenty (novou generaci Google Now, Siri a Cortanu), kteří nám pomohou spravovat záplavu dat a dávat jim smysl.

Tři věci jsou téměř jisté: technologie se budou zmenšovat, budou chytřejší a levnější. Budou nejspíš tak malé, chytré a levné, že je budeme moci umístit do čehokoli. Například odpadkové koše nám řeknou, když budou plné, televizory si všimnou, kdy jsme se přestali dívat, a samy se vypnou apod.

Budoucnost je nepředvídatelná

Předpovídat budoucnost je notoricky lákavé, ale riskantní. Zejména, pokud se prohlásíte za odborníka a pak se okázale spletete. Například v roce 1883 prohlásil lord Kelvin, předseda britské Královské společnosti, že „rentgenové záření se ukáže jako podvod“.  Arthur Summerfield, generální ředitel pošty USA v roce 1959, předpověděl, že pošta bude „doručena během několika hodin z New Yorku do Austrálie pomocí řízených střel“. Buďme rádi, že ne všechny předpovědi se vyplnily. Jednou z nich je vize Alexe Lewyta z roku 1955 o „vysavačích na jaderný pohon“.

Ať už se v budoucnosti stane cokoli, nezbývá nám, než věřit, že to bude skvělá doba.

Zdroj: suncorp.com.au