Jak šel čas s notebooky. Od tlustých krabic, až po Macbook Air

Před dvaceti lety byly notebooky drahé a nepříliš oblíbené. A hlavní nabídkou společnosti Intel v této oblasti byl Pentium 4. Jak šel čas s notebooky?

Kategorie mobilních počítačů v té době zahrnovala pouze notebooky. Chytré telefony, respektive jejich prototypy, byly zcela výjimečné a mobilní internet byl drahý a nedostupný. Tablety existovaly jako bláznivý koncept pro vizionáře. Byly inzerovány jako nástroj pro podnikatele a školy budoucnosti. Zbývají notebooky. Dvakrát až třikrát dražší než průměrný počítač.

Proč je tedy notebook již patnáct let nejoblíbenějším tvarem počítače? Nebo spíše, jak se to stalo?. Trvalo několik let, než jsme se dostali do fáze, kdy notebooky představují skutečnou a dostupnou alternativu. Nejen v podobě technologických průlomů, ale také v podobě otřesení trhu z chybných rozhodnutí.

Intel Centrino

Prvním průlomem potřebným k oživení platformy mobilních počítačů bylo Centrino. Pod značkou Intel se skrývala konstrukce s čipovou sadou Intel 855, procesorem Pentium řady M a síťovou kartou Intel PRO/Wireless. Kombinace těchto komponent měla zajistit optimální výkon a energetickou účinnost ve srovnání s notebooky jiných výrobců nebo platformami s jinými čipovými sadami.

Nejdůležitějším prvkem této sady byl však procesor. Procesor Pentium M nebyl založeno na čipu Pentium 4, slepé uličce vývoje společnosti Intel. Zlom s Pentiem 4 nebyl tak okamžitý, mobilní čipy založené na jádře Prescott se vyráběly až do ledna 2005, ale výkon předurčil procesoru Centrino budoucnost.

Zvláště když na této platformě debutovaly čipy Core 2 Duo. Čipová sada 965 a grafika X3100 GMA v kombinaci s procesory Merom a jádrem Penryn umožnily zákazníkům pořídit si přiměřeně výkonný notebook za cenu kolem tehdejších 15 000 Kč. Volbou Celeronu (jednojádrového procesoru) bylo možné jít ještě níže. Výše zmíněná iterace Centrino se jmenovala Santa Rosa. Byly to vynikající počítače, které zvládaly naprostou většinu úloh. Uživatelé si v té době stěžovali především na systém Vista, nikoli na procesory Centrino.

Notebooky se staly dostatečně výkonnými na to, aby začaly vytlačovat stolní počítače v domácnostech, a jejich výkon dále rostl. Tento lineární vývoj (stále výkonnější hardware a postupné zlepšování mobility) se rozhodl narušit Steve Jobs. Tehdejší šéf Applu myslel dopředu a tvrdil, že pokud má být počítač „přenosný“, měl by být přenosný stejně jako obálka nebo sešit. Proto představil MacBook Air, 17 mm tlustý laptop tak, že ho vytáhl z obálky.

MacBook Air

Vyzval tím celé odvětví. Každý, kdo jednou uvidí tak tenký notebook, tak ostatní notebooky začnou vypadat obézně a zastarale. Výrobci se proto začali zabývat ztenčováním svých zařízení, což nebyl snadný úkol. Společnost Intel jim musela pomoci. Bez toho by se zařízení notoricky dostávala do režimu škrcení výkonu, kdy by docházelo k přiškrcení při nižších taktech. Zákazníci by si na systémy stěžovali a výrobci by se začali poohlížet jinde. Společnost Intel byla pod tlakem.

Postupem času se další iterace Centrina pomalu orientovaly spíše na mobilitu než na výkon. V anekdotách a zkreslených vzpomínkách koluje o tomto vývoji několik mýtů, a proto stojí za to využít příležitosti a vyvrátit je. Za prvé, MacBook Air nezpůsobil, že by Intel okamžitě opustil výkon a zaměřil se na mobilitu. Architektura Sandy Bridge a čip i5-2520M, označovaný za procesor, který se společnosti Intel příliš povedl, a miliony zákazníků tak odložily nákup nového hardwaru, byl produktem z roku 2011. Tři roky po MacBooku Air.

Za druhé, legendární model 2520M měl také své výkonné nástupce. To začala měnit až architektura procesorů Haswell. Poté začaly nízkonapěťové procesory pomalu vytlačovat „běžné“ mobilní čipy. Po nějakou dobu byly hlavní nabídkou společnosti Intel dvoujádrové procesory řady U. Společnost Intel nevěděla, jak zajistit, aby její čipy běžely chladněji s více jádry. Hrozba ze strany menších čipů se však v letech 2013 až 2018 ukázala být na počítačích zanedbatelná, takže nebyla motivace ke změně. Problém se rozjel zhruba v polovině éry architektury Skylake, na které se Intel „zasekl“ na pěkných pár let a která se drží 14nanometrového procesu.

Windows 8

Pojem mobilní revoluce v osobních počítačích dnes není spojován s Centrino a MacBookem Air, ale s Windows 8 a prosazováním Microsoftu v oblasti tabletů. Řada Microsoft Surface založená na procesorech Ivy Bridge měla být odpovědí na iPad. Surface byl tablet, na kterém můžete dělat cokoli a důkaz, že počítače mohou být také skutečně přenosné.

Byla to skutečně revoluce, bohužel ale prohraná. Konvertibilní počítače se nestaly hlavním formátem v oboru, tablety (zejména s Windows) jsou zbytečné. Notebooky 2 v 1 zdaleka netvoří většinu nebo alespoň polovinu trhu a segment, o kterém Microsoft v roce 2011 tvrdil, že ho převzaly přerostlé smartphony.

Ani společnost Intel nevěřila, že budoucností mobilních počítačů jsou tablety. Proto byla platforma Centrino nahrazena konceptem Ultrabooků. Přestože dnes o ultraboocích neslyšíme, tato konkrétní iniciativa nebyla neúspěšná. Funkce určené pro ultrabooky jsou v roce 2022 běžné u většiny notebooků. V platformě Evo dnes Intel sází na rychlé probouzení, vysoké rozlišení a baterii.

Po revoluci

Dvacet let pokroku nám přineslo notebooky s nevyměnitelnými bateriemi, pamětí a procesory. Velmi lehká a pravidelně trpící nespavostí. Jejich výkon a provedení stále nemohou ohrozit chytré telefony, což se projevilo zejména při hromadné práci na dálku. Co nás čeká? Zdá se, že mobilní počítače jsou již natolik vyspělým segmentem trhu.

Vedlejším efektem je cena, stejně jako u chytrých telefonů. Od dnešních mobilních počítačů očekáváme funkce, které jsou natolik komplexní, že se jejich větší popularita neprojeví na nižších cenách. Na druhou stranu snaha o odlehčení vede k tomu, že všechny komponenty jsou připájeny k základní desce a není možné je opravit svépomocí.

Chytré telefony se na stolní počítače nehrnou, konvertibilní zařízení, která nejsou PC, jsou dnes jen iPady, notebooky se pravděpodobně v dohledné době nepromění. Jak iPad, tak telefony s desktopovým režimem tvrdošíjně odmítají obsadit větší část trhu. Novou kapitolou v historii by mohl být přechod notebooků na architekturu ARM. Apple to už udělal.

Notebooků se systémem Windows na platformě ARM je však stále málo. Microsoft se snaží bojovat, ale zdá se, že mu chybí trocha přesvědčivosti, pokud jde o čipy SQ1/SQ2. Společnost Intel však krizi v oblasti energetické účinnosti vyřešila natolik dobře, že s tím prostě nikdo nespěchá. Kromě toho se vždy objevují problémy s kompatibilitou.

Zdroj: redakce, Wikipedia