Hořící vzducholoď Hindenburg. Nejznámější katastrofa 20. století

Byla to jedna z nejznámějších katastrof 20. století. Dne 6. května 1937 se při přistávání na americkém letišti Lakehurst vznítila a zřítila k zemi vzducholoď Hindenburg, chlouba nacistického Německa. Nehoda, při níž zahynulo 36 lidí, ukončila historii obřích vzducholodí.

Vzducholoď LZ-129 „Hindenburg“ byla skutečnou chloubou nacistického Německa. Stroj, který si v roce 1936 objednala společnost Zeppelin, vzbudil obrovský zájem po celém světě. Ostatně není divu. Hindenburg byl nejsilnější ze vzducholodí. S délkou 245 metrů a průměrem přes 42 metrů nebyla o mnoho menší než Titanic. Měla nosnost 20 tun, což jí umožňovalo přepravovat desítky cestujících, o jejichž pohodlí se starala početná posádka, jak píše server History.

Jízdenka za 400 dolarů

Díky čtyřem motorům o výkonu 1 200 koní mohla vzducholoď zrychlit až na 135 kilometrů za hodinu. Díky tomu trvala pohodlná cesta přes Atlantik několik desítek hodin. Musela však být draze zaplacena.

Letenka z Německa do New Jersey stála až 400 dolarů v jednom směru. Po úpravě o inflaci to v roce 2023 dělá téměř 8 310 dolarů, v přepočtu cca 182 tisíc Kč.

Navzdory přemrštěným cenám vypadal první rok provozu Hindenburgu velmi slibně. Vzducholoď cestovala do Spojených států, přeletěla Evropu a několikrát navštívila Brazílii. Celkem urazila více než 300 000 kilometrů a přepravila 2 800 cestujících a 160 tun nákladu.

Povzbuzena úspěchem hodlala společnost Zeppelin otevřít další transatlantické trasy a postavit nové obří vzducholodě. Ambiciózní plány se však 6. května 1937 večer zhroutily.

Ohnivá koule

O tři dny dříve odstartoval Hindenburg z Frankfurtu a nabral kurz na Spojené státy. Na palubě bylo 40 členů posádky, 21 učňů a 36 cestujících. K americkému pobřeží dorazila 6. května ráno – zpožděná kvůli silnému větru. To se mělo ještě prodloužit, protože nad přistávací dráhou v Lakehurstu přešla silná bouře.

Max Pruss, kapitán Hindenburgu se proto rozhodl provést oblet nad Manhattanem, což mezi Newyorčany vyvolalo nadšení. V 18.22 byl informován, že bouře pominula a přistání může být provedeno, a v 19.09 byla zahájena přistávací procedura.

Zpočátku šlo vše podle plánu, ale v 19.25 si lidé shromáždění na zemi všimli plamenů šlehajících ze zádi vzducholodi. Trvalo jen několik desítek sekund a oheň zachvátil celou vzducholoď naplněnou vodíkem, která dopadla na zem.

Někteří cestující se ve snaze zachránit si život rozhodli ze stroje vyskočit. Mnozí přežili, jen si zlomili nohy.

Co bylo příčinou havárie?

Celkový výsledek havárie však byl tragický. Zahynulo celkem 36 lidí: 13 cestujících, 22 členů posádky a jeden člen pozemního personálu. Kapitán plavidla přežil, ale utrpěl těžké popáleniny poté, co se vrhl do hořícího vraku, aby zachránil cestující.

Příčiny nehody byly poměrně zřejmé, ale z politických a ekonomických důvodů existoval tucet různých teorií – některé z nich byly zcela šílené. Téměř okamžitě po havárii se začalo mluvit o sabotáži. Přestože FBI tuto možnost rychle vyloučila, získala si tato teorie mnoho příznivců. V průběhu desetiletí identifikovali řadu potenciálních viníků. Mezi nimi byl dokonce i Adolf Hitler. Vůdce Třetí říše se údajně mstil za to, že vedení Zeppelinu nepojmenovalo stroj po něm, jak uvádí web Britannica.

Mnohem pravděpodobnější byla teze, že došlo k úniku vodíku a vzducholoď se vznítila v důsledku úderu blesku. Dnes už je však i tato teorie vyvrácena.

Konec éry velkých vzducholodí

Přestože před katastrofou Hindenburgu došlo k několika dalším vážným nehodám vzducholodí s ještě větším počtem obětí, žádná z nich nebyla zachycena na filmovém pásu a četných fotografiích.

Teprve dramatické záběry a fotografie, které obletěly celý svět, rozhodly o tom, že událost ze 6. května 1937 definitivně ukončila kariéru vzducholodě, která v žádném případě nebyla schopna konkurovat rychlejším a úspornějším osobním letadlům.

Zdroj: redakce, history.com, britannica.com, Wikipedia