Einsteinův efekt: komu věříme více – náboženským vůdcům či vědcům?

Einsteinův efekt poskytuje globální důkaz o vlivu důvěryhodnosti vědeckých zdrojů a vlivu religiozity. Lidé mají tendenci hodnotit informace z důvěryhodných zdrojů příznivěji, ale není přesně jasné, jak se světonázor podílí na tomto efektu důvěryhodnosti zdroje, píše Nature.

Na velkém a rozmanitém mezikulturním vzorku ze 24 zemí byly účastníkům předloženy nejasné, nesmyslné výroky připisované buď duchovnímu guru, nebo vědci. Vědci takto zjistili silný globální efekt důvěryhodnosti zdroje pro vědecké autority, který nazvali Einsteinův efekt. Ve všech 24 zemích a na všech úrovních náboženského přesvědčení měli vědci větší autoritu než duchovní guru.

Práce vznikla ve stínu boje informací a dezinformací kolem covidu a podle těchto dat podvědomě preferujeme vědecké autority před těmi náboženskými. Z evolučního hlediska úcta k důvěryhodným autoritám, jako učitelé, lékaři a vědci, umožňuje efektivní kulturní učení a předávání znalostí. Lidé jednoduše přijmou tvrzení, že E = mc2, protože to tvrdí důvěryhodné autority, jako je Einstein, aniž by skutečně sami rozuměli tomu, co toto tvrzení znamená.

Důvěryhodnost obsahu i zdroje závisí na individuálních faktorech, jako je (politická) ideologie a světonázor. Při absenci prostředků k racionálnímu zhodnocení tvrzení a spolehlivých informací o zdroji lidé pravděpodobně vyvozují důvěryhodnost na základě přesvědčení o skupině, ke které zdroj patří (například ke konzervativcům, vědcům). V náboženském kontextu bylo zjištěno, že lidé vyžadují méně důkazů pro náboženská tvrzení (například účinnost modlitby) než pro vědecká tvrzení (účinnost léků).

Zdroj: nature.com