Co je to za podivná zvířata s helmou na hlavě?

V roce 1996 paleontolog Jin Meng narazil při zkoumání 17 milionů let staré skály v západní Číně na něco pozoruhodného. Našel zkamenělou část zvířecí lebky, která byla pokryta silnou a velmi tvrdou vrstvou keratinu, proteinu nalezeného i v lidských nehtech. Co to objevil za „podivné zvíře“?

„Nazvali jsme to ‚podivné zvíře‘, protože jsme nevěděli, co to je. Vypadalo to tak zvláštně,“ říká Meng. Nyní, o více než čtvrt století později, Meng a tým kolegů konečně přišli na to, co to podivné zvíře bylo a proč jeho hlavu chránila tvrdá „helma“.

Podle webu InterestingEngineering vědci během desetiletí od prvního objevu shromáždili fosilie od více než 50 druhů savců, kteří zemřeli poblíž místa, kde Meng učinil první objev. Pečlivá analýza těchto pozůstatků konečně odhalila identitu „podivného zvířete“. Ten tvor byl dávno ztraceným předchůdcem moderních žiraf. Ale místo dlouhého krku měl krátký, tlustý krk a ochrannou pokrývku hlavy, kterou používal při bojích jako beranidlo.

Jin Meng je v současné době kurátorem fosílií savců v Americkém muzeu přírodní historie. Se svým týmem našel několik důkazů, které ukazují na to, že se skutečně jedná o druh příbuzný žirafě. Nejlepší důkazy jsou zuby zvířete. Zubní morfologie tohoto nalezeného druhu je podobná té u současných žiraf.

Nové metody umožnily výzkumníkům nahlédnout do některých zkamenělin a identifikovat jemné detaily, které v 90. letech, kdy byly fosilie objeveny, nebyly k dispozici. „Díky pokroku v technologii nyní můžeme udělat CT sken zvířete,“ říká Meng. Tyto skeny umožnily výzkumníkům vidět tvar a strukturu kochleárního a polokruhového kanálu hluboko v uchu. Ukázalo se, že tyto struktury jsou podobné dnešní žirafě.

Nový druh nemá dlouhý krk jako moderní žirafy. Ale je neuvěřitelný. Pro většinu savců je jeho hlavním úkolem podpírat hlavu. Krk nově identifikovaného druhu je ale velmi masivní se silnými kostmi. Je přizpůsobený k boji.

Běžně jsou krční obratle u většiny savců připojeny k sobě a k hlavě. Ale když toto zvíře sehnulo hlavu, předtím, že narazilo do jiného zvířete, povrchy kostí se dokonale srovnaly a vytvořily tak beranidlo, které mu umožnilo vyvinout obrovskou sílu, aniž by se samo při nárazu zranilo. 

Výzkumníci naznačují, že tento krk je vhodnější pro boj, při kterém se využívá narážení hlavy, než cokoli jiného, co kdy viděli. „Je to velmi robustní, velmi přesné a velmi neuvěřitelné,“ říká Weng. V kombinaci s keratinovou přilbou mohl být tento starověký druh nejmocnějším savcem, který kdy chodil po Zemi. 

Zdroj: interestingengineering.com, science.org