Čínská lunární sonda Chang’E-5 jako první přímo potvrdila přítomnost vody na Měsíci
Sonda Chang’E-5 právě učinila historický objev a stala se první sondou, která na Měsíci zjistila vodu přímo v místě přistání a v reálném čase, píše server Science.
Sonda Chang’E-5 našla vodu poblíž Oceanus Procellarum, nejrozsáhlejší plochy na přivrácené straně Měsíce. Podařilo se mu to díky datům z panoramatické kamery, spektrometru a radaru, který mu umožňuje nahlédnout těsně pod povrch země.
Sonda Chang’E-5 učinila převratný objev
Voda má výraznou spektrální signaturu, kterou zaznamenal mineralogický spektrometr sondy Chang’E-5. Množství nalezené vody ale nebylo velké. V regolitu neboli měsíční půdě představuje asi 120 částic na milion ppm, v přepočtu 0,12 litrů a v lehké hornině 180 ppm, v přepočtu 0,17 litrů.
Tyto výsledky odpovídají výsledkům ze vzorku měsíčního regolitu, který sonda Chang’E-5 poslala na Zemi v prosinci 2020. Čínská sonda se tak stal první sondou, která přivezla z Měsíce materiál, a to od návratu sovětské sondy Luna 24 v roce 1976.
Odkud se na Měsíci mohla vzít voda?
K povrchu Měsíce neustále fouká sluneční vítr. Jedná se o nepřetržitý proud nabitých částic, které vysílá naše hvězda. Vědci předpokládají, že protony neboli atomová jádra vodíku ze slunečního větru reagují s kyslíkem přítomným v minerálech, které pokrývají povrch Měsíce. A takto vznikne voda.
Již více než deset let víme, že na Měsíci jsou ložiska vody. Poprvé byla definitivně zjištěna z oběžné dráhy Měsíce indickou misí Chandrayaan-1 pomocí přístroje NASA Moon Mineralogy Mapper. Objev byl oznámen v září 2009. Přítomnost vody byla od té doby mapována z oběžné dráhy pomocí sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter, která je v provozu od roku 2009.
Foto: NASA
Přistávací modul Chang’E-5 se nachází v blízkosti měsíčních sopek
Čínská sonda Chang’E-5 složená z orbitálního a přistávacího modulu byla vypuštěna 23. listopadu 2021. Sonda úspěšně přistála na povrchu Měsíce 1. prosince v místě zvaném Oceán bouří. Tento útvar je 70 km dlouhý sopečný dóm, který se skládá z 22 menších dómů s kalderami menších sopek na vrcholu. Sopky patří k typu štítových sopek. To znamená, že musely být vytvarovány lávou s nízkou viskozitou. Tento jev je pozorován i na Marsu.
Čínská sonda je vybavena vrtákem a kbelíkem pro odběr vzorků. Vzorky byly odebrány z hloubky 2 metrů a vážily přibližně 1,5 kg. Na Zemi byly transponovány 16. prosince 2021. Po misích Apollo a Luna 24 se jedná o třetí misi s návratem vzorků na Zemi.
Zdroj: science.org