Archeolog amatér rozlouskl tajemství jeskynních maleb. Objevil kalendář doby ledové
Význam velkolepých jeskynních maleb na nalezištích v Lascaux nebo Altamiře byl dlouho předmětem spekulací. Britský amatérský archeolog se nyní zasloužil o zásadní objev, proč vlastně pravěcí lidé na stropy a stěny jeskyní malovali obrázky zvířat.
Před 37 000 let se na stěnách jeskyní začalo objevovat první figurální umění, zobrazující především býložravá zvířata, která byla častou kořistí lovců svrchního paleolitu. Vedle vyobrazených zvířat se nacházely soubory tajemných teček a čárek.
Až donedávna nebylo jasné, proč si lidé dávali tu práci, aby stěny neobydlených, těžko přístupných jeskyní pokryli malůvkami koní, bizonů nebo mamutů. Někteří vědci je dávali do souvislosti s loveckou magií. Kresba lovného zvířete měla pravěké lovce učinit silnějšími a sebevědomějšími.
Jenže na jeskynních malbách se objevují i dravci a další zvířata, která lidé nelovili. Jiná teorie tedy říká, že malby nezobrazují reálný svět, ale vidění pravěkých lidí ve stavu transu pod vlivem drog nebo senzorické deprivace při pobytu ve tmě. Proto jsou prý některé výjevy tak fantaskní nebo pokryté tečkami.
Proti tomu ale svědčí fakt, že vytvoření některých maleb vyžadovalo spolupráci několika lidí, kteří zajistili lešení či osvětlení. Skutečný význam jeskynních maleb zůstával vědcům skryt. Až doteď.
Značky na malbách
Význam drobných značek, kterými paleolitičtí lovci a sběrači doplňovali jeskynní malby, pomohl vědcům odhalit restaurátor nábytku a nadšený amatérský archeolog Benneth Bacon. Shromáždil fotografie z jednotlivých lokalit a v tečkách a čárkách na jeskynních malbách začal hledat opakující se vzory.
Zaměřil se především na značku „Y“, zobrazující jednu linii vyrůstající z druhé, která podle něj mohla znamenat „porod“.
Akademická sféra jeho bádání podpořila. Ve spolupráci s vědci z Durham University a University College London porovnal značky nalezené ve více než čtyřech stovkách jeskyní napříč Evropou s reprodukčními cykly žijících potomků pravěkých zvířat.
Kalendář doby ledové
Výsledek vědecký tým nedávno publikoval v časopise Cambridge Archeological Journal: podle jejich zjištění značky zaznamenávají období, kdy se zvířata zobrazená na malbách obvykle pářila a rodila. Jedná se tedy o jednoduchý způsob měření času, lunární „kalendář“ zapisující hlavní ekologické události.
Pro paleontologické lovce bylo důležité sledovat migrační pohyby a reprodukční cyklus lovné zvěře. Ve zranitelných obdobích páření a porodu se pro ně zvířata mohla stát snadnější kořistí.
Počet teček a čárek určuje, o kolikátý „měsíc“ se jedná. Výchozím bodem „kalendáře“ bylo pravděpodobně počínající jaro, francouzskou archeologickou terminologií zvané bonne saison, kdy rozmrzly řeky, roztál sníh a krajina se zazelenala.
Vědci pro jistotu jedním dechem dodávají, že jejich zjištění nevylučuje estetickou, didaktickou nebo rituální funkci jeskynních maleb a že ani nemusí mít univerzální charakter napříč zkoumaným časovým obdobím, prostorem nebo skupinami lidí.
I tak se ale s novým objevem se vyrojilo několik přidružených otázek. Kdo všechno měl k informacím z „kalendáře“ přístup a dokázal je přečíst? A můžeme tento jednoduchý záznam považovat za prapočátek písma?
Zdroj: BBC, Smithsonian Magazine, Cambridge Archeological Journal