Když jde o zdraví, nikdy není pozdě dozvědět se něco nového

Učit se člověk musí celý život. Tvrzení sice otřepané, ale hluboce pravdivé. Co je příznivé: v dnešní době není nutné se za novými informacemi nějak pídit, přicházejí samy prostřednictvím různých informačních kanálů a příjemce je může jenom třídit na základě toho, jak moc jsou užitečné právě pro něj. Na druhou stranu ve srovnání s minulostí hrozí dnes přehlcení informacemi na každém kroku, je jich tolik, že není možné je všechny vstřebat. Reálně hrozí, že zatímco se zabýváme banalitami, něco podstatného nám může uniknout. Víte například, co je to sklerotizace? Pokud si myslíte, že se takto pojmenovává proces postupného ztrácení paměti, jste docela vedle.

Skleróza nemá se zapomínáním společného nic

Přípona -osis (v českém překladu -óza) značí v lékařských diagnózách nezánětlivé, nicméně závažné onemocnění. Vzpomeňme jen namátkou skoliózu, salmonelózu nebo cirhózu. Slovo skleróza označuje problém, který vzniká tuhnutím některé tkáně obvykle tak, že původní tkáň doplňuje nebo nahrazuje nějaká jiná. Pokud nějaká tkáň prošla sklerotickými změnami, je to vnímáno jako něco nežádoucího. Mezi známé sklerózy patří například ateroskleróza neboli arterioskleróza, což je ukládání tuku v tepnách, roztroušená skleróza nebo amyotrofická laterální skleróza – progresivní, nevyléčitelná a obvykle smrtelná nemoc motorických neuronů. K posunu významu termínu skleróza při lidově užívaném označení poruch paměti došlo z důvodu, že horší paměť ve stáří způsobuje mimo jiné kornatění tepen. V tomto světle se rýsuje výraz sklerotizace jako snaha dosáhnout sklerózy nebo ji vyvolat. A skutečně – nevítaný jev, proti kterému se medicína roky snaží bojovat, může v určitých případech mít pozitivní účinky.

Co v těle potřebujeme poškodit

Někdy se hodí, aby tkáň v těle ztuhla. Přišlo se totiž na to, že touto metodou lze odstranit menší a středně velké křečové žíly, které se slepí, a tak povrchová vystouplá kresba z dolních končetin zmizí. Taková léčba probíhá ambulantně a je založena na injekčním vpravení tzv. sklerotizační látky přímo do žil. Tato látka vyvolá nejprve naruší cévní stěnu a slabý zánět, který způsobí, že problematická céva vlastně zmizí a změní se ve vazivo. Na škále invazivnosti (tedy bolestivosti a nepříjemnosti, kterou pacient pociťuje) stojí sklerotizace téměř na chvostu. Hned za neinvazivními termálními a laserovými zákroky, se kterými je při léčbě varixů často kombinována. Klasická operace je úplně na druhé straně tohoto spektra. Neinvazivnosti odpovídá také další přívlastek zákroku – je ambulantní, nevyžaduje ani hospitalizaci, ani pracovní neschopnost. Jediným požadavkem kromě pečlivého vyšetření před zákrokem – i s těmi nejmenšími cévami se musí opatrně, protože mají v organismu veledůležitý úkol a jsou přímo spojeny s těmi největšími – je nošení kompresních punčoch, což je věc, a kterou je člověk trpící projevy žilní nedostatečnosti zvyklý a rozhodně mu to nebude zatěžko. Varixy se pochopitelně nevzdají na poprvé, zákrok je někdy nutné opakovat, ale z estetického hlediska bývají povzbudivé změny patrné již po prvním sezení.

Když je zlé pro něco dobré

Budiž vzdán hold lidské zvědavosti a touze objevovat a riskovat. Bez ní by k vypátrání nových způsobů odstraňování nevzhledných křečových žil nkdy nedošlo. Nejde při tom pouze o krásu dolních končetin, byť ji každý klient ocení a u mladších ročníků je estetické hledisko zásadní. Každá odstraněná křečová žíla je snížením rizika pozdějších komplikací žilní nedostatečnosti, které rozhodně nemusí být banální.

Dáváte přednost “lehčím zákrokům” před operacemi? Máte zkušenost s obojím? Byli byste ochotní vyzkoušet na sobě nějaký nový zákrok?